BŘEZOVÉ BLOKY

Zápisníky vytvořené lesem

PŘÍBĚH BŘEZOVÉHO ZÁPISNÍKU

    Nápad březového bloku mi nepřinesla ve spánku žádná múza, ani jsem se neinspirovala tvorbou někoho jiného. došla jsem k němu vlastní cestou a byla to cesta plná objevů i nepříjemných překvapení. 

Jak jsem k němu došla? Takhle:

    Někdy na jaře 2016, kdy jsem celá vystresovaná dokončovala bakalářskou práci, jsem se často chodila uklidňovat do lesa. K finální instalaci svého díla jsem potřebovala  březové pruty a když jsem pak stála v lese nad padlou břízou, bylo mi hrozně líto vzít si jen proutí a zbytek té krásy nechat ležet v lese. Takže jsem z kmene pracně vydolovala kousky kůry a donesla je na ateliér, kde jsem s nimi začala experimentovat.

Kůru nikdy nesbírám z živých stromů, to je zásada, kterou jsem si dala už v první chvíli a držím se jí dodnes.

     Začátky byly krušné, první bloky se kroutily jako háďata a techniku vazby jsem taky ještě neměla úplně v ruce. Nehodlala jsem to ale jen tak vzdát a nakonec přece jen metodou pokus - omyl začaly vznikat první březové deníky. Bavilo mě to a navíc se ukázalo, že šití zápisníků mě během státnic, jako jedna z mála věcí, dokáže uklidnit. Bylo fajn si na chvíli odpočinout od nevyzpytatelného skla a věnovat se hebké kůře a poddajnému papíru.

     Bloky se mi tak nějak začaly kupit na ateliéru a tak jsem na podzim s roztřesenými koleny absolvovala svůj první Zlín Design market. Bylo to neskutečné! Lidem se moje věci líbily, nezbyl mi ani jeden zápisník a domů jsem se vracela sice utahaná, ale šťastná až do morku kostí. 

A tak MU:RA vylétla do světa!

    Od té doby jsem si přes všechny mizérie i radostné chvíle prošila březovou cestu až sem, a z každého, kdo si ode mě odnáší březový blok, mám stejný pocit štěstí jako poprvé